DSIP (delta sleep-inducing peptide) je peptid z 9 aminokyselin, který v roce 1977 izolovali švýcarští vědci z krve králíků v hlubokém spánku. Zkoumá se jako regulátor spánku a reakce na stres. Výsledky studií ale nejsou jednotné a ani po téměř 50 letech není znám jeho gen ani receptor, přes který působí.[5]
DSIP v kostce
- Sekvence: Trp-Ala-Gly-Gly-Asp-Ala-Ser-Gly-Glu (WAGGDASGE), molekulová hmotnost asi 849 g/mol.
- Objev: 1977, Schoenenberger a Monnier, Basilej.[1]
- Studované oblasti: hluboký spánek, stresová osa a kortizol, abstinenční příznaky.
- Záhada: vlastní gen ani receptor dosud nebyly nalezeny.
Jak byl DSIP objeven?
Švýcarský tým v Basileji dráždil u králíků elektricky oblast mozku, která navozuje spánek, a z jejich krve pak připravil filtrát. Když ho vpravili do mozkových komor bdělých králíků, zvířata upadla do spánku s převahou pomalých delta vln na EEG. Z filtrátu postupně izolovali nonapeptid, který tento efekt vyvolával, a pojmenovali ho podle něj.[1]
Co je delta spánek a proč je důležitý?
Delta spánek, nazývaný také hluboký spánek nebo fáze N3, je nejhlubší fáze spánku s pomalými delta vlnami na EEG. Nejvíc ho je v první polovině noci. V této fázi vrcholí uvolňování růstového hormonu, klesá hladina kortizolu a mozek zpracovává informace z předchozího dne. S věkem delta spánku přirozeně ubývá.
Co ukázaly studie o DSIP a spánku?
Po objevu následovala vlna výzkumu. Přehled z roku 1984 shrnul, že účinky na spánek byly v řadě studií potvrzeny, ale často byly slabé a závisely na dávce, denní době podání i druhu zvířete. V některých pracích DSIP spánek podporoval, v jiných se neprojevil vůbec.[2]
U lidí proběhly menší studie, většinou v 80. letech. Švýcarští autoři popsali u pacientů s nespavostí zlepšení spánku a některé další účinky – například lepší zvládání stresu. Studie však byly malé a jejich výsledky se nepodařilo spolehlivě zopakovat.[3]
Jak DSIP souvisí se stresem a kortizolem?
Zajímavější než vliv na spánek se postupně ukázal vliv na stresovou osu. DSIP ve studiích snižoval uvolňování ACTH – hormonu, který spouští tvorbu kortizolu – a tlumil stresovou reakci u zvířat. Popsána byla i ochrana buněk při nedostatku kyslíku.[2]
Ze stejného důvodu se DSIP zkoumal u abstinenčních příznaků při odvykání alkoholu a opiátů. Menší klinická studie popsala zmírnění příznaků u části pacientů.[4]
| Oblast | Model | Co bylo pozorováno |
|---|---|---|
| Spánek | Králíci | Navození spánku s delta vlnami[1] |
| Spánek | Různá zvířata | Nejednotné výsledky podle dávky a načasování[2] |
| Nespavost, stres | Menší studie u lidí | Zlepšení u části pacientů[3] |
| Abstinence | Pacienti (alkohol, opiáty) | Zmírnění příznaků[4] |
Proč je DSIP stále záhadou?
Přehled z roku 2006 nese výmluvný název „stále nevyřešená záhada“. Vědci dodnes nenašli gen, který by DSIP kódoval, ani specifický receptor, na který by se vázal. Není ani jasné, jak se peptid v krvi dostává přes hematoencefalickou bariéru a jak rychle se rozkládá.[5] Možné je, že DSIP je fragmentem větší bílkoviny, nebo že jeho účinky zprostředkovává podobná molekula.
Je DSIP bezpečný?
V menších studiích u lidí byl DSIP dobře snášen; popisovala se bolest hlavy, přechodná ospalost nebo živé sny. Moderní studie bezpečnosti ale neexistují a DSIP není nikde schváleným léčivem.
Jak se DSIP liší od melatoninu?
Melatonin je hormon, který řídí načasování spánku – signalizuje tělu, že je noc. Jeho mechanismus je dobře známý a je dostupný jako doplněk stravy i lék. DSIP se spojuje spíše s hloubkou spánku a reakcí na stres a jeho mechanismus zůstává neznámý. Pro výzkum stresu se někdy zkoumá vedle peptidu Selank.
Proč je DSIP tak těžké zkoumat?
DSIP se v krvi rychle rozkládá enzymy, takže jeho hladina po podání klesá během minut. Zároveň je těžké ho spolehlivě měřit – různé laboratoře v minulosti hlásily velmi odlišné koncentrace v krvi i v mozku. K tomu se přidává fakt, že spánek sám je ovlivněn mnoha faktory: denní dobou, stresem, prostředím laboratoře. Malé studie s takto proměnlivým výsledkem pak snadno dospějí k protichůdným závěrům.[5]
Jak se spánek ve studiích měří?
Standardem je polysomnografie – celonoční záznam mozkové aktivity (EEG), pohybů očí, svalového napětí, dýchání a srdeční činnosti. Z něj se určí jednotlivé fáze spánku, jejich délka a počet probuzení. Delta spánek se pozná podle pomalých vln s vysokou amplitudou. Starší studie DSIP často používaly jen dotazníky nebo krátké záznamy, což je jeden z důvodů, proč jsou jejich výsledky obtížně srovnatelné.
Ovlivňuje DSIP hormony?
Kromě stresové osy byly v přehledových pracích popsány účinky DSIP na uvolňování dalších hormonů hypofýzy, například luteinizačního hormonu a růstového hormonu, a na tělesnou teplotu. Výsledky se ale mezi studiemi lišily a často šlo o jednotlivé pokusy na zvířatech.[2] Přehled z roku 2006 proto DSIP popisuje spíše jako modulátor, který jemně ladí několik systémů současně, než jako látku s jedním jasným účinkem.[5]
Jak se výzkum DSIP vyvíjel?
| Období | Událost |
|---|---|
| 1977 | Izolace z krve spících králíků v Basileji[1] |
| 80. léta | Studie u lidí s nespavostí a abstinenčními příznaky[3][4] |
| 1984 | Přehled: účinky na spánek nejednotné[2] |
| 2006 | Přehled „stále nevyřešená záhada“[5] |
Shrnutí
- DSIP je nonapeptid izolovaný v roce 1977 z krve králíků v hlubokém spánku.[1]
- Studie o jeho vlivu na spánek přinesly nejednotné výsledky.[2]
- Zajímavější se ukázal vliv na stresovou osu, kortizol a abstinenční příznaky.[3][4]
- Jeho gen ani receptor dosud nebyly nalezeny, a proto zůstává vědeckou záhadou.[5]
- DSIP není schváleným lékem v žádné zemi EU.
Časté otázky
Je DSIP prášek na spaní?
Ne. Studie popisují spíše jemnou regulaci spánku a stresové reakce než přímé uspání. Výsledky navíc nebyly jednotné.
Vyskytuje se DSIP přirozeně v těle?
Látky podobné DSIP byly nalezeny v krvi, mozku a některých orgánech. Gen, který by DSIP kódoval, se ale dosud najít nepodařilo.
Jak dlouho DSIP působí?
V krvi se rozkládá během minut. Některé studie ale popisovaly účinky, které trvaly déle, než by odpovídalo jeho přítomnosti v krvi – i to je součástí záhady DSIP.
Je DSIP schváleným lékem?
Ne. DSIP není registrovaný jako lék v žádné zemi EU a prodává se jen jako výzkumná chemikálie.
Proč se DSIP jmenuje „delta“?
Podle delta vln – pomalých mozkových vln s vysokou amplitudou, které na EEG charakterizují nejhlubší fázi spánku. Právě jejich nárůst u králíků po podání filtrátu z krve spících zvířat vedl v roce 1977 k pojmenování celého peptidu.[1]
Kolik aminokyselin má DSIP?
Devět: Trp-Ala-Gly-Gly-Asp-Ala-Ser-Gly-Glu. Proto se označuje jako nonapeptid.
Proč se DSIP zkoumal u abstinenčních příznaků?
Kvůli jeho vlivu na stresovou osu a spánek, které jsou při odvykání narušené. Menší klinická studie z 80. let popsala zmírnění příznaků při odvykání alkoholu a opiátů u části pacientů.[4]
Pro laboratorní výzkum připravujeme DSIP 5 mg; nová šarže bude skladem i s certifikátem analýzy.
Zdroje
- Schoenenberger GA, Monnier M. Characterization of a delta-electroencephalogram (-sleep)-inducing peptide. Proceedings of the National Academy of Sciences USA. 1977;74(3):1282–1286. PubMed ↗
- Graf MV, Kastin AJ. Delta-sleep-inducing peptide (DSIP): a review. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 1984;8(1):83–93. PubMed ↗
- Schneider-Helmert D, Schoenenberger GA. Effects of DSIP in man. Multifunctional psychophysiological properties besides induction of natural sleep. Neuropsychobiology. 1983. PubMed ↗
- Dick P, et al. DSIP in the treatment of withdrawal syndromes from alcohol and opiates. European Neurology. 1984. PubMed ↗
- Kovalzon VM, Strekalova TV. Delta sleep-inducing peptide (DSIP): a still unresolved riddle. Journal of Neurochemistry. 2006;97(2):303–309. PubMed ↗
Informace v tomto článku slouží výhradně ke vzdělávacím účelům a nenahrazují lékařskou radu. Popisované látky nejsou schválená léčiva a produkty Český Peptid jsou určeny výhradně pro laboratorní výzkum, nikoli k použití u lidí či zvířat.